V další části reportáže Vám popíšeme zbytek naší dosud nejúspěšnější humanitární mise. Třetí den mise jsme se vydali do vesnice Makreš. Tamní základní škola spadá pod základní školu v sousední vesnici Paralovo, do které jsme v minulosti již dvakrát zavítali s naší pomocí. Školu v Makreši navštěvuje celkem 11 dětí. Rozdali jsme jim školní pomůcky a učitelskému sboru jsme předali míče do tělocviku a hygienické potřeby. Poté následovalo přátelské posezení s tamními učiteli. Ti nám sdělili, že narozdíl od obce Jasenovik, kterou jsme navštívili předchozího dne, oni nemají problémy se svými albánskými sousedy.
Na každého postupně došlo.
Část z darů pro školu.
Dále jsme pokračovali do nedaleké vsi Poneš. Tamní školu navštěvuje celkem 32 dětí. Také jsme jim darovali školní pomůcky a učitelskému sboru jsme předali sportovní vybavení do tělocviku. Zde na nás čekal štáb lokální srbské televize, který o naší činnosti natočil reportáž. Následně jsme poseděli s místním učitelským sborem a rozprávěli jsme o tamní situaci. Ani zde nemají se svými albánskými sousedy v podstatě žádné problémy. Vyprávěli nám, že když v obci potkají Albánce, který jde sám, tak si s nimi ochotně popovídá a chová se přátelsky. Jakmile jde ovšem větší skupina Albánců, tak své srbské sousedy ignorují, odmítají se s nimi bavit a ani je nepozdraví. Takovéto neslušné chování tamní Srby uráží a vadí jim. Říkali nám, že se jim stává, že jeden Albánec (říkejme mu např. Zogu) se prochází vesnicí. Potká svého srbského souseda (např. Milutina) a hezky si popovídají, jako dobří známí. Na druhý den se vesnicí prochází Zogu se dvěma albánskými přáteli, potkají zase Milutina a Zogu i další dva Albánci dělají, jako že ho nevidí, ani ho nepozdraví. Podobně se chová dokonce i tamní albánský muslimský duchovní. Když potká Srby sám, mluví s nimi přátelsky, když je ovšem potká v doprovodu dalších Albánců tak je ignoruje. Důvodem je to, že tamní Albánci nechtějí, aby jejich krajané viděli, že se baví se Srby, mezi Albánci z dané vesnice se totiž nadále jedná o tabu.
I v další škole dostal každý svou balíček.
Z reportáže pro srbskou TV.
V Makreši i Poneši nám potvrdili to, co jsme se dozvěděli předchozího dne ve vsi Jasenovik. Největší problémy v poslední době již nemají s albánskými nacionalisty, ale s místními srbskými politiky. Ti je mají zastupovat, avšak místo toho kolaborují s kosovsko-albánským režimem. Díky tvrdému nátlaku a manipulacím při volbách se jim daří zůstávat nadále ve svých funkcích. Poneš jsme opouštěli téměř k večeru. Z Nového Brda jsme se vydali do Metohije do vesnice Velika Hoča, kde jsme se ubytovali. Poté jsme navštívili kněze v srbské enklávě v sousedním městě Orahovac. Kněz nás seznámil s lidmi, kteří patří k nejchudším obyvatelům enklávy a kterým jsme se rovněž rozhodli pomoci. Tuto pomoc jsme si ovšem nechali na další den a můžete si o ní přečíst v následujícím díle naší reportáže. Večer jsme zakončili hostinou v naší oblíbené hospůdce ve Velike Hoči.
Společně s dětmi a učitelským sborem.
Bezpečnostní situace Srbů na Kosovu a Metohiji
Celkově se bezpečnostní situace Srbů na celém Kosmetu zlepšila, mohou se bez problému a omezení pohybovat prakticky po celém Kosovu. Jen v noci se musejí vyhýbat albánským barům a diskotékám, protože by se zde mohli stát terčem provokací či dokonce i fyzického napadení ze strany opilých Albánců. Co se bezpečnosti týče, výjimkou jsou některé oblasti jako např. okres Klina, kde čas od času tamní albánští extrémisté zapalují domy navrátivších se srbských uprchlíků, dále pak okres Djakovica kam dodnes mohou Srbové vstoupit jen pod ochranou kosovské policie. Hlavním problémem který trápí všechny obyvatele Kosova, včetně Srbů a Albánců je velmi špatná ekonomická situace. Kvůli ní mnozí Srbové (také i Albánci) opouštějí Kosovo a odcházejí na západ.
…
Srbské ženy a Albánci
V okrese Novo Brdo jsme se dozvěděli řadu zajímavostí o chování Albánců k srbským ženám. Srbové z obce Jasenovik nedávno demonstrovali proti častým nevyřešeným krádežím dobytka. Protestovali přímo před velitelstvím policie v okrese Novo Brdo. Během demonstrace stáli v první řadě tamní ženy, neboť proti nim si kosovsko-albánští policisté nedovolili zasáhnout. Ženy na ně křičely a hádaly se s nimi a policisté jen v klidu stáli. Kdyby byli v předních řadách protestu muži tak by policisté proti nim bez problému zasáhli a došlo by ke střetu. Důvodem tohoto chování je to, že Albánci chovají k ženám velký respekt. To se projevuje např. také během provokací kosovsko-albánských extrémistů. Ti v obci Jasenovik nebo i ve městě Orahovac občas provokují tamní srbské muže, ženy jsou však ušetřeny.
Není na prodej!