Uctění památky Zorana Krasiće
Závěrečný den naší mise jsme trávili v Bělehradě. Ráno jsme se vydali na hřbitov, kde jsme položením věnce uctili památku našeho nedávno zesnulého přítele Zorana Krasiće. Jednalo se o významného srbského politika. Od roku 1992 až do své smrti v letošním roce byl (s výjimkou několika málo let) poslancem srbského parlamentu a v letech 1998-2000 byl ministrem obchodu v tehdejší vládě, jež stála v čele Srbska právě v době agrese NATO z roku 1999. Od počátku své politické kariéry byl členem a později také místopředsedou Srbské radikální strany (SRS). Zoran Krasić byl nejen vynikajícím politikem, ale také náším dobrým přítelem a upřímným vlastencem. V roce 2013 byl naším hostem v Brně a Praze, kde před početným publikem přednášel o situaci na Kosovu. Více se o něm můžete dočíst ZDE.
Položení smutečního věnce na hrob Zorana Krasiće.
R.I.P.
Minuta ticha pro srbského politika.
Vystoupení v médiích
Naši letošní misi provázel zájem novinářů. Po návratu ze hřbitova jsme si udělali krátičkou procházku centrem Bělehradu, abychom viděli alespoň malou část tamních památek. Poté již následoval rozhovor pro ruská média. Ten s námi vedla ruská novinářka Oksana Sazonova, která je bělehradskou dopisovatelkou ruského zpravodajského portálu srb.news-front.info Celý rozhovor byl velmi příjemný a poté následovalo krátké posezení v kavárně. Oksana nám vyprávěla, že jako novinářka navštívila Kosovo a točila zde reportáž o životě tamních Srbů. Kosovská policice ji však zatkla pod záminkou, že údajně ohrožuje bezpečnost Kosova a vyhostila ji, přičemž jí udělili zákaz vstupu do Kosova na 5 let. Kosovské úřady takto běžně šikanují ruské novináře, kteří zavítají na dané území.
Z rozhovoru pro Srb-news-front.
EFSK společně s Oksanou Sazonovou.
Česko – srbský rozhovor který jsme poskytli ruským médiím vám srdečně doporučujeme, můžete jej zhlédnout ZDE:
Rovněž jsme byli pozvaní do diskuzního pořadu „Srbovanje“, který provozuje srbská internetová televize Helmcast. Její debatní pořady na youtube mají často i několik desítek tisíc zhlédnutí a jejich hosty jsou přední srbští politici, významní intelektuálové, univerzitní profesoři atd. Proto pro nás bylo velkou ctí, že jsme byli pozváni do tohoto pořadu.
Rozhovor, který vedl přední srbský novinář Dejan Zlatanović, se nesl ve velmi přátelské atmosféře. Zdaleka nejvíce jsme pochopitelně mluvili o naší humanitární činnosti, aktuální situaci na Kosovu a Metohiji a naší motivaci pomáhat tamním Srbům. Vedle toho jsme ovšem dostali i otázky týkající se české historie a kultury.
Prostředí studia Helmcast.
Všem vám vřele doporučujeme zhlédnutí tohoto pořadu, můžete se v něm dozvědět téměř vše podstatné o naší činnosti. Rozhovor je tlumočníkem překládán do češtiny. Zhlédnout jej můžete ZDE:
Poté jsme odpoledne vyrazili zpět do vlasti. Kvůli několikahodinovým kolonám na srbsko-maďarské hranici jsme však domů dorazili až kolem 6 hodiny ráno. Cesta tak trvala mnohem déle, než jsme předpokládali.
Konflikt na Kosovu nesouvisí s islámem
Mnoho lidí u nás i v Evropě se mylně domnívá, že kosovský konflikt je nějak spojen s islámem. Tento omyl je způsoben faktem, že kosovští Albánci jsou z velké většiny muslimové. Islám ovšem nepředstavuje žádnou motivaci pro jejich boj proti Srbům. Albánci jsou sekulární, islám pro ně není nijak zvlášť důležitý a jejich motivem je albánský nacionalismus. Tento boj vedou společně Albánci muslimové, katolící i pravoslavní. Na severu Albánie žijí převážně katoličtí Albánci a na jihu Albánie pravoslavní Albánci a všichni svorně podporují muslimské Albánce na Kosovu.
Současný premiér Albánie a velký přítel nezávislého Kosova Edi Rama je katolík. Stejně tak vůdce boje kosovských Albánců proti Srbům Ibrahim Rugova byl katolík. V Prištině se staví velká katedrála, avšak stavbu velké mešity tamní režim nedovolí. Hašim Tači a další předáci kosovských Albánců navštěvují katolické kostely při významných křesťanských svátcích a tamní média o tom vždy informují. Mešity nenavštěvují buď vůbec, a pokud ano, pak o tom média mlčí. Kosovsko-albánští předáci se snaží přeměnit Kosovo k obrazu západu a Evropy. Mnozí zbožní muslimové z řad Albánců upozorňují na fakt, že postavení islámu bylo na Kosovu lepší v době srbské vlády než v současnosti.
Ničení srbských křesťanských chrámů a klášterů bylo motivováno etnicky a nikoliv nábožensky. Albánským extrémistům vadilo, že se jedná o symboly srbské přítomnosti na Kosovu. Dnes zvolili jinou taktiku. Dané chrámy a kláštery už nechtějí zničit, namísto toho prohlašují, že se jedná o původní albánské chrámy a kláštery. Nejraději by nad nimi převzali kontrolu a srbské mnichy by nahradili albánskými. Zatím se však tato jejich snaha naštěstí nesetkává s úspěchem.
Na Kosovu se rovněž šíří západní kultura a styl života. Skupinky konzervativních muslimů či wahábistů jsou na Kosovu zcela marginální. Porodnost kosovských Albánců značně poklesla. Jeden náš kamarád z Česka navštívil letos v létě Kosovo a podělil se o své zážitky. Byl překvapen, že jen naprosté minimum albánských žen se zahaluje. Naopak Albánky se oblékají velmi vyzývavě, takže náš kamarád to komentoval slovy “Muslimské Albánky na Kosovu se oblékají mnohem víc sexy a vyzývavěji než Češky”. Tato zkušenost dobře ilustruje vztah Albánců k islámu.
Krajina Kosova pohledem z památníku na Gazimestanu.
Závěr
Letošní sbírka byla opět značně úspěšná. Díky vašim příspěvkům se nám podařilo vybrat celkem 1100,-Euro. K tomuto úspěchu mimo jiné velmi dopomohl benefiční koncert v Chomutově. Tímto bychom rádi poděkovali klubu Huháč v němž se koncert konal a skupinám Trepifajxl a Watch me drown, které zde hrály a postaraly se o skvělou zábavu. Stejně tak moc děkujeme všem návštěvníkům koncertu, díky nimž se na této dobročinné akci podařilo vybrat 5000,- Kč. Mnohokrát děkujeme také vám všem, kteří jste přispěli do naší sbírky a nebo jste do sbírky věnovali plyšáky.