18.8. 2013
Přesné statistické údaje ukazují pravdu o vyhánění Srbů a migraci Albánců na Kosovo a Metohiji.
Pokud se chceme podívat na demografické údaje a diskutovat o Srbech a Albáncích na Kosovu a Metohiji, nemusíme chodit daleko do minulosti- do doby středověkých králů. Stačí, když se vrátíme do roku 1871 a ukáže se nám obraz podstatně odlišný od toho dnešního.
Na úvod je však třeba připomenout, že Srbové tvořili naprostou většinu obyvatel Kosova a Metohije již od svého příchodu na Balkán. Ve středověku, dle klášterních záznamů, tvořili Srbové 99 % obyvatel Kosova. Vyhánění Srbů a přistěhovalectví Albánců začalo na sklonku 17. století. Tehdy vypuklo, do té doby největší, protiturecké povstání Srbů. Jeho centrem bylo právě Kosovo. Po té, co jej Turci potlačili, uprchla velká část Srbů před Turky na území habsburské monarchie. Na jejich místo pak Turci usazovali loajální Albánce. Tato situace se pak několikrát opakovala a tak bylo z Kosova vyháněno stále víc Srbů a přicházelo zde čím dál tím víc Albánců. Ti pak srbské starousedlíky utlačovali a postupně je nutili k odchodu z Kosova.
Podívejme se na statistické údaje
Rok Аlbánci Srbové Оstatní
1871 32 % 64% 4 %
1899 48 % 44 % 8 %
1921 69 % 26 % 5 %
1931 60 % 27 % 13%
1939 60 % 34 % 5 %
1948 68 % 27 % 5 %
1953 65 % 27 % 8 %
1961 67 % 27 % 6 %
1971 74 % 21 % 5 %
1981 77 % 15 % 8 %
1991 82 % 11 % 7 %
2000 88 % 7 % 5 %
2007 92 % 5 % 3 %
Údaje z roku 2000 a 2007 jsou jen přibližné.
Zdroj: Statistická kancelář Kosova a Metochije, Světová banka (2000), OSCE (2005)
V průběhu 19. století začínají nesrovnalosti ohledně počtu obyvatel Kosova a Metohije. Některé zdroje hovoří o větší početnosti Srbů, jiné tvrdí, že početnější byli již v dané době Albánci. Turecké sčítání lidu není relevantní, neboť zaznamenávalo pouze náboženské vyznání obyvatel a ne jejich etnickou příslušnost.
Výzkumy rakouského vědce Josepha Müllera z roku 1838 nám říkají, že Metohija byla obývána převážně Slovany, přičemž daný region rozdělil na tři oblasti: Prizren, Peć a Djakovici. Oblast ležící v blízkosti hranic s dnešní Albánií, byla nejvíce zasažena albánskou migrací. Metohije měla v té době 195 000 obyvatel a její národnostní a náboženské složení bylo následující:
76 000 – Аlbánci muslimského vyznání (39%)
73 572 – pravoslavní Srbové (38%)
38 000 – Srbové muslimského vyznání (19%)
5 120 – katoličtí Albánci (3%)
2 308 – ostatní (Јanjevci a jiní)
Müllerovy výsledky popisující obyvatelstvo měst:
Peć: Srbové – 11.050, Albánci – 500
Prizren: Srbové – 16.800, Аlbánci – 6.150
Djakovica: Velkou většinu obyvatel tohoto města tvořili Albánci, v okolí města však byli vesměs srbské vesnice.
Mapy, jež vypracoval francouzský etnograf G. Lejean roku 1861, ukazují, že Albánci žili zhruba na 57 % území dnešního Kosova a Metohije. Obdobná mapa, vypracovaná britskými cestovateli G. M. Mackenzie a A. P. Irby roku 1867, uvádí, že Albánci obývali o něco menší území. Ani jedna z map však nezachycuje, která z etnik byla na Kosovu početnější, nýbrž zachycují pouze, jak velké území daná etnika obývala.
Důležitá je rovněž studie rakousko-uherského plukovníka Petera Kulje z roku 1871, jež sloužila pro vnitřní potřeby rakousko-uherské armády. Ta uvádí, že na území Prizrenského mutesarifluku (název osmanské správní jednotky, zhruba zahrnovala stejné území jako dnešní Kosovo a Metohije) žilo v dané době 500 000 lidí. Jejich národnostní příslušnost byla následující:
Srbové – 318.000 (64%)
Аlbánci – 161.000 (32%)
Romové a Čerkézové – 10.000 (0,33%)
Тurci – 2.000
Důležité jsou rovněž mapy, jež byly vydány německými historiky Heinrichem Kiepertem, J. Hahnem a rakouským konzulem K. Saxem roku 1876. Ty nám ukazují, že Albánci žili na větší části dnešního Kosova a Metohije. Avšak i tyto mapy zobrazují pouze údaje o tom, které etnikum obývá určité území. Neudávají však, informace o tom jak jsou etnika početná.
Dle těchto map jsou regiony Kosovská Mitrovice a Kosovo Polje převážně obydleny Srby, zatímco oblasti na západě i východě Kosova a Metohije jsou většinově obydleny Albánci, jež konvertovali k Islámu.
Odhaduje se, že v letech 1876-1912 bylo z území Kosova a Metohije vyhnáno na 200 000 až 400 000 Srbů. Toto masivní vyhánění začalo s vypuknutím srbsko-turecké války roku 1876 a skončilo osvobozením Kosova Srby během první balkánské války roku 1912. Právě v tomto období se etnické složení obyvatelstva Kosova výrazně změnilo ve prospěch Albánců. Turecký a albánský útlak Srbů se od 70. let 19. století výrazně stupňoval a Srbové byli z Kosova vyhánění.
Navíc docházelo k albanizaci Srbů, kteří v minulosti konvertovali k Islámu. To je důvod, proč v daném období téměř mizí do té doby početní Srbové muslimského vyznání. Pravoslavní Srbové jsou pak většinou nuceni opouštět své domovy. Srbové se však bránili, vytvářeli gerilové oddíly a snažili se čelit teroru, ovšem jen s malým úspěchem. Tento neblahý trend skončil až roku 1912, kdy srbská armáda osvobodila Kosovo a Metohiji a připojila je opět k Srbskému státu. 500 let trvající turecká nadvláda tak skončila.
Zde jsou údaje o etnickém složení Kosovského vilájetu a Pljevaljského sandžaku, jež vydal rakouský statistický úřad ve Vídni roku 1899:
Аlbánci – 182.650 (47,88%)
Srbové – 166.700 (43,7%)
Оstatní (Cincaři, Čerkezové, Тurci, Romové a Židé) – (8,42%)
V brzké době vydáme pokračování tohoto článku. V něm popíšeme, jak probíhalo vyhánění Srbů z Kosova a Metohije od počátku 20. století až do současnosti. Budeme se rovněž věnovat bohužel neúspěšným pokusům Srbů o rekolonizaci Kosova a také smutnému tématu etnických čistek, kterých se Albánci na Srbech opakovaně dopustili
Zdroje:
http://www.srbel.net/2012/07/08/kako-su-srbi-nestajali-sa-kosova-i-metohije/
http://srbin.info/2013/07/kako-su-srbi-nestajali-sa-kosova-i-metohijetabele-statistika/